Vodoprávní úřad dává na vědomí…
Voda může být dobrým sluhou nebo zlým pánem
Voda ve vodních zdrojích je sice „nikoho“, ale její používání musí mít svá pravidla. Základem právní ochrany podzemních a povrchových vod je vodní zákon, který v současné době má číslo 254/2001 Sb. jako zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Účelem zákona není jen ochrana podzemní a povrchové vody, ale i stanovení hospodárného využívání vodních zdrojů a zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod. Cílem je i vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou, chránit vodní ekosystémy a na nich přímo závisející suchozemské ekosystémy.
Městský úřad Kralupy nad Vltavou, odbor životního prostředí vykonává činnost vodoprávního úřadu s povinnostmi a právy přesně stanovenými ve vodním zákoně.
Co všechno si můžete nebo musíte zařídit na odboru životního prostředí z hlediska vody:
Například povolení k odběru povrchové a podzemní vody, povolení stavby vodního díla včetně povolení užívání této stavby (např. čistírny odpadních vod, studny, vodovody, kanalizace nebo tepelné čerpadlo systém voda-voda), souhlas ke stavbě v záplavovém území. Žádosti si můžete stáhnout na internetových stránkách města nebo vyzvednout osobně v informačním centru anebo přímo u nás, na odboru životního prostředí.
Pitná voda ve vodovodní síti:
Území správního obvodu Kralup n.Vlt. je z velké části zásobováno pitnou vodou pomocí neustále se rozrůstající vodovodní sítě. Voda ve vodovodu v našem regionu je součástí vodárenské soustavy nazývající se skupinový vodovod KSKM - vodovod Kladno - Slaný - Kralupy - Mělník. Hlavním zdrojem vody je skupina 51 podzemních vrtů v oblasti Mělnické Vrutice, která dodává více než 85 % veškeré vody. Dále několik doplňkových lokálních zdrojů a zdroj Liběchovka. Voda není chemicky upravována, je pouze hygienicky zabezpečena chlorem. Kvalita pitné vody se trvale sleduje. Provozovatelem vodovodu jsou Středočeské vodárny, a.s. a na jejich internetových stránkách
svas mimo jiné najdete údaje o kvalitě pitné vody v rozvodné síti nebo třeba plánované přerušení dodávky vody v síti.
Pitná voda ve studni:
Pitnou vodu můžeme získat i ze své vlastní studny. Studna je stavbou vodního díla, kterou povoluje vodoprávní úřad Kralupy nad Vltavou. Často podceňované potřebné povolení však zajišťuje ochranu mého vlastního budoucího zdroje pitné vody a bývá častým prostředkem k tomu, aby byly přetrhány letité sousedské vazby. Co vše potřebujete, než začnete s budování studny, najdete na internetových stránkách města. Nejdůležitější je vypracování posudku oprávněné osoby, kterou je zpravidla hydrogeolog (tzv. vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle § 9 vodního zákona - musí zaručovat, že provozem nově vybudované studny nedojde k nežádoucímu ovlivnění okolních vodních zdrojů) a zpracování projektové dokumentace. Dokumentaci je potřeba konzultovat se společností, kterou jste si vybrali pro vybudování vaší studny a úplně nejoptimálnější je nechat si vybudovat studnu tzv. „na klíč“, kdy zhotovitelská firma zároveň zajistí i veškerou potřebnou dokumentaci. Studny nelze budovat svépomocí.
Povolením studny a odběru podzemní vody, a ani povolením užívání studny však vaše starost o studnu nekončí. Často si majitelé studní myslí, že jednou vybudovaná studna bude sloužit navždy a voda v ní bude nezávadná. To v žádném případě neplatí. Studni by měla být věnována pravidelná a náležitá péče. Plocha kolem studny do vzdálenosti 10 m nesmí být znečisťována a kolem studny ve vzdálenosti nejméně 1 m by povrch terénu měl mít nepropustnou úpravu k zamezení vtékání povrchové vody do studny. Součástí péče o studnu je průběžná kontrola jejího technického stavu a odstranění případných závad nejlépe dvakrát ročně a to po zimě a před zimou. Musíte též provést čištění a pravidelnou desinfekci vody. Na desinfekci můžete použít např. přípravek Savo (1 dcl Sava na 1 m3 vody). Účinnost desinfekce se prověřuje odebráním vzorku a provedením rozboru, který vlastník studny objedná u příslušné akreditované laboratoře. Užitečné údaje k používání a čištění studní najdete na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu (
szu). Nevyužívané studny je potřeba zajistit proti pádu osob a živočichů. Není dovoleno je používat k jiným účelům (např. vsakování odpadních vod). K případnému zrušení (zasypání) studny je potřeba povolení vodoprávního úřadu k odstranění studny.
Co s použitou vodou:
Spotřebovanou vodu z vodovodního potrubí nebo vlastní studny je třeba někam zase vrátit. Odpadní voda obsahuje řadu znečisťujících látek, které mohou negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Z hlediska ochrany životního prostředí je nejvhodnější variantou napojení na kanalizaci, tedy centrální čistění. Část území našeho regionu je propojena sítí kanalizací, které jsou zakončeny čistírnou odpadních vod. Hlavním provozovatelem kanalizací jsou Středočeské vodárny, a.s. Vlastní čistírnu odpadních vod mají i obce Postřižín, Kozomín, Zlončice, Dolany, Vojkovice, Hostín nebo Nová Ves. Pokud je v místě kanalizace, je nejoptimálnějším řešením napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu. V takovém případě je třeba začít u provozovatele kanalizace (v Kralupech nad Vltavou je to společnost Středočeské vodárny a.s., v okolních obcích je potřeba se o provozovateli informovat na obecním úřadě) kde zjistíte, zda je možné se na kanalizaci napojit. Dalším krokem je nechat si vypracovat projektovou dokumentaci na přípojku a požádat na stavebním úřadě o vydání tzv. územního souhlasu (přípojka kanalizace není stavbou vodního díla, proto jí nepovoluje odbor životního prostředí, ale stavební úřad). V případě, že kanalizace v místě vůbec není nebo se na ní z technických důvodů nelze napojit, je nutno přistoupit k individuálnímu řešení likvidace splaškových odpadních vod, kterým je vybudování vlastní domovní čistírny nebo nepropustné jímky na vyvážení. Čistírna odpadních vod je vhodnější u trvale obývaných objektů. Stavbu čistírny odpadních vod povoluje vodoprávní úřad. Ke stavbě budete potřebovat především projektovou dokumentaci čistírny. Budete-li předčištěné odpadní vody z čistírny vypouštět do vodního toku, musíte mít ještě souhlasné stanovisko správce vodního toku (zpravidla některého z podniků Povodí). Není-li v blízkosti žádný vodní tok, budete muset odpadní vody z čistírny vypouštět do podzemních vod přes půdní vrstvy, tj. zasakováním na vlastním pozemku. K jeho povolení budete potřebovat vyjádření oprávněné osoby (hydrogeologa). Pokud je ČOV určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejíž podstatnou součástí je výrobek označovaný CE (certifikovaný dle ČSN EN 12566-3), pak je možné tyto čistírny zřizovat i na základě ohlášení vodoprávnímu úřadu. U takové čistírny je však potřeba 1 x za 2 roky nechat provést její revizi oprávněnou osobou a výsledek předat vodoprávnímu úřadu.
U objektů, obývaných pouze nepravidelně a sezónně (např. rekreačních chat), nebude čistírna při nepravidelném „přísunu“ odpadních vod správně pracovat. Zde se doporučuje přistoupit k jinému řešení, např. nepropustná jímka na vyvážení (žumpa). Podmínkou je, aby byly dokonale nepropustné a bylo zajištěno jejich pravidelné vyvážení oprávněnou osobou. Žumpa již není stavbou vodního díla a podobně jako přípojky jí povoluje obecný stavební úřad. Odbor životního prostředí má však z vodního zákona danou pravomoc, že může požadovat doložení, jak jsou odpadní vody likvidovány, proto doporučujeme uschovávat doklady (účtenky) o jejich pravidelném vyvážení. U nově budovaných jímek odbor životního prostředí jako dotčený orgán požaduje, aby byl již před zahájením užívání stavby předložen doklad o tom, že máte zajištěno jejich vyvážení oprávněnou osobou.
Část vodního zákona – ochrana před povodněmi
Podstatnou kapitolou vodního zákona je ochrana před povodněmi. Vzhledem k tomu, že na Kralupsku byly v posledních 11 letech velké povodně v r. 2002, 2013, a menší v r. 2006, 2009 a 2011, je tato problematika velmi aktuální a neměla by se podceňovat. Ochrana před povodněmi zahrnuje jak opatření preventivní, převážně dlouhodobého charakteru jako např. plánování, investiční činnost, tak opatření operativní realizovaná při konkrétní povodni. Zákon přesně vymezuje termíny jako povodeň či záplavové území nebo území určená k rozlivům povodní. V našem správním území jsou v současné době stanovena záplavová území pro vodní toky Vltava, Zákolanský, Knovízský a Bakovský potok. Záplavové území Vltavy se kromě Kralup nad Vltavou nachází ještě v katastrech obcí Dolany, Zlončice, Chvatěruby, Veltrusy, Nelahozeves, Nová Ves, Všestudy, Vojkovice a Hostín u Vojkovic.
Ke stavbám, zařízením nebo činnostem v záplavových územích, které by mohly ovlivnit vodní poměry, je třeba doložit souhlas vodoprávního úřadu. K udělení souhlasu budete potřebovat kladné stanovisko správce vodního toku (Povodí Vltavy s.p.). Některá záplavová území mají stanovenou i aktivní zónu. Aktivní zóna je území, ve kterém se při povodni soustředí rozhodující množství povodňového průtoku a ve které má protékající povodeň největší devastační účinky. V aktivní zóně záplavového území je ze zákona zakázáno umisťovat nové stavby, tedy i garáže, zahrádkářské chaty, stavební buňky apod. (výjimku mají pouze některé nezbytné stavby typu infrastruktury – silnice, vodovod, kanalizace apod.). Dosavadní, již existující povolené stavby v aktivní zóně, je možno udržovat a opravovat, ale již ne rozšiřovat. V aktivní zóně záplavového území se dále nesmí skladovat odplavitelné věci (např. dřevo, palety, prázdné bazény, sudy, rostlinný odpad), zřizovat oplocení a provádět jiné činnosti, zhoršující odtok povrchových vod.
Vlastníci staveb a nemovitostí, které se nacházejí v záplavovém území, mají ze zákona povinnost vypracovat povodňový plán vlastníka nemovitostí. Je to dokument, který slouží pro potřeby vlastníka nemovitosti a obsahuje opatření a postupy k ochraně osob, majetku a minimalizaci škod. Závazná struktura povodňového plánu je daná vodním zákonem a TNV 752931. Člení se na věcnou část (údaje o nemovitosti, vlastníkovi a možném ohrožení při povodni), grafickou část (minimálně mapový podklad se zákresem objektu a únikových cest, včetně plánku objektu s vyznačením uzávěrů sítí technického vybavení) a organizační část (nejdůležitější část povodňového plánu – obsahuje kontaktní, zpravidla telefonní čísla na koho se v případě povodně obrátit a to jak před hrozící povodní, tak ohledně pomoci při povodni a likvidaci následků povodně, a dále, co se má dělat při vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity). Povodňový plán stavby či nemovitosti podléhá potvrzení souladu s nadřízeným povodňovým plánem vyšší úrovně, tedy obce (v Kralupech n. Vlt. toto potvrzuje pracoviště krizového řízení města).
Co s dešťovými vodami
Urbanizace výrazným způsobem dnes mění přirozený koloběh vody, a to jak z hlediska jeho množství, tak i jakosti. Srážkové vody můžeme chápat jako srážkové vody ze staveb nebo jako povrchové vody vzniklé odtokem srážkových vod dopadajících na pozemky. Samostatnou kapitolou je v dnešní době otázka „Kam s nimi?“ Tedy jinak řečeno, jak lze a jak nelze hospodařit s dešťovými vodami. V současné době vodní zákon ukládá stavebníkům, aby při provádění staveb nebo jejich změn měli vyřešené vsakování nebo zadržování srážkových vod z těchto staveb. Na to je potřeba pamatovat již ve fázi vypracování projektové dokumentace. Zasakování srážkových vod je nutno provádět výhradně na vlastním pozemku. Srážkové vody nesmí odtékat na pozemky sousedů nebo jim dokonce podmáčet stavby. V případě větších staveb je vhodné tuto záležitost svěřit hydrogeologovi, jehož úkolem bude navrhnout dostatečně kapacitní a zároveň funkční systém hospodaření se srážkovou vodou. Doporučujeme tuto záležitost nepodceňovat a vyhnout se případnému sousedskému sporu nebo dokonce náhradě škody na sousedních stavbách a objektech.
Tepelná čerpadla
V poslední době stále více lidí uvažuje o ekologickém vytápění. Jednou z možností je tepelné čerpadlo. Zvolíte-li systém, u kterého se potřebné teplo bude odebírat ze zemního vrtu, budete muset navštívit vodoprávní úřad. U systému země-voda (vrty, ze kterých se voda nečerpá, ale je do nich umístěno potrubí s oběžným médiem pro přenos zemského tepla) je potřeba požádat o udělení souhlasu vodoprávního úřadu, a k jeho udělení budete potřebovat hydrogeologický posudek (neboli vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle § 9 vodního zákona). Pokud by šlo o systém voda – voda, kde se tepelná energie odebírá z vody, čerpané ze studny, ten je považován za nakládání s podzemními vodami, a je potřeba požádat o povolení jak k nakládání s vodami, tak i k samotné stavbě studny k odběru vody pro tepelné čerpadlo (systém je stejný jako při povolování stavby „klasické“ studny).
Havárie
Ve smyslu vodního zákona se havárií rozumí náhlé a mimořádně závažné zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. K haváriím dochází vlivem technické závady nebo silniční nehody, kdy může uniknout jednorázově do půdy nebo vodního toku znečišťující látka. Běžným případem jsou látky ropného původu, především pohonné hmoty nebo mazací oleje. Původce havárie, tedy ten, kdo havárii způsobil, je povinen jí neprodleně nahlásit hasičskému záchrannému sboru nebo Policii ČR. Dále je původce povinen učinit bezprostřední opatření k odstranění havárie a jejích následků, a zajistit na svoje náklady opatření k nápravě, nařízené vodoprávním úřadem, popř. ČIŽP. Vzhledem k tomu, že sanace havárií jsou finančně velmi nákladně, je vhodné zejména u podnikatelských subjektů sjednat si pro tyto případy příslušné pojištění.
Co by se vám mohlo hodit a kde najít užitečné informace o vodě:
Ministerstvo zemědělství –
www.eagri.cz – zákony, vyhlášky, předpisy
Ministerstvo životního prostředí –
www. mzp.cz – zákony, vyhlášky, předpisy
Český hydrometeorologický ústav -
www.chmi.cz - hydrologické údaje, jakost vody
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i. –
www.vuv.czSdružení odboru vodovodů a kanalizací ČR – SOVAK ČR –
www.sovak.cz
Ing. Blanka Nedbalová, Ing. František Bartoš, vodoprávní úřad
cs
Poplatky ze psů
Infocentrum